Co je to freediving a co od něj mohu očekávat?
Freediving je volné potápění na nádech a je to sport nebo rekreační aktivita vhodná pro každého. Často je označován za adrenalinový sport, opak je ale pravdou, adrenalin by pro nás byl v tichém světě hloubek velmi nebezpečný. Přesnější označení pro tento sport by bylo relaxační, protože jen v absolutním klidu a pohodě jsou světoví rekordmani schopni dosahovat neuvěřitelných výkonů a v absolutní pohodě bychom si nádechové potápění měli užívat i my, rekreační freediveři.
Jestli jste viděli dnes již kultovní film Luca Bessona Magická hlubina, víte, jak asi tento sport vypadá, i když nutno říci, že jen zkresleně, protože freediving zahrnuje mnohem více disciplín, než můžete vidět v Magické hlubině. Možná vás právě tento film k freedivingu přitáhl, nebo naopak, možná se kvůli němu freedivingu bojíte, protože Besson ve svém jinak skvělém snímku ukázal (pro nás freedivery bohužel) pouze tu nejextrémnější součást tohoto sportu. Strach je ale zbytečný, podstatou volného potápění není překonávání světových rekordů a riskování vlastního života, naopak, tento sport vám otevře nové možnosti vašeho těla. Určitě jste už někdy šnorchlovali v moři a prohlíželi si krásy podmořského života, pak jste na dně objevili krásnou mušli či jiný „poklad”, který byl ale příliš hluboko a tak jste si jej nemohli ani odnést ani prohlédnout zblízka. Freediveři se dokážou ponořit na jeden nádech mnohdy do více než stometrové hloubky, což je samozřejmě extrém, který většina z nás nepotřebuje zkoušet na vlastní kůži, ovšem i po absolvování základního kurzu pro vás nebude problém potopit se pohodlně a hlavně ZCELA BEZPEČNĚ do hloubky dvaceti nebo i třiceti metrů. Možná je i to pro vás zbytečně hluboko, vždyť nejkrásnější viditelnost je do deseti metrů, ale pokud vám po jedné minutě dojde dech, tak si ani tam příliš neužijete. Opět vám pomůže kurz freedivingu. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pouhé pochopení toho, jak se správně rozdýchat a uvolnit, tedy absolvování dvoudenního kurzu, mi pomohlo natáhnout čas pod vodou ze dvou a půl na téměř pět minut!!! A to nemluvím o tom, že nejlepší freediveři vydrží i více než osm minut, ale to už jsme zase u těch extrémů, pro nás normální smrtelníky zcela zbytečných. Freediving vás naučí poznávat a ovládat vaše tělo i vyši mysl, každý člověk (každý savec) má v sobě geneticky zakódovaný takzvaný diving reflex, který v sobě skrývá pro vás zatím netušené možnosti a je velmi snadné probudit jej, pak se voda stane vaším přirozeným prostředím.
Je těžké stát se freediverem?
Těžké je stát se světovým rekordmanem ve freedivingu, protože dnes se tomuto sportu věnuje už mnoho lidí na celém světě, nejlepší výkony jsou na samé hranici lidských možností a lékaři i tak často kroutí nevěřícně hlavami nad tím, co všechno náš organismus snese. V nejextrémnější disciplině No limits je největší dosažená hloubka více než 200 metrů (v době, kdy píšu tento text je to 214 metrů) a obecně se dá říci, že freediveři se potápějí hlouběji než potápěči s přístrojem. Ale zpět k otázce jestli je těžké stát se freediverem, světovým rekordmanem se může stát jen málo lidí, ovšem freediverem může být každý, i ten, kdo nechce vůbec soutěžit, naopak, myslím si, že rekreační freediving je jedním z nejkrásnějších a nejbezpečnějších sportů vůbec. Proč? Pomůže vám poznat zcela nové prostředí, které vám do té doby bylo cizí, zlepšíte si své mentální schopnosti a na rozdíl od mnoha suchozemských sportů si při něm zcela jistě nezničíte klouby ani nenamůžete svaly.
Proč freediving a ne přístrojové potápění?
Nikomu nebudu rozmlouvat potápění s přístrojem, sám jej miluji, ale je několik důvodů, proč dnes dávám přednost freedivingu. Myslím si, že při volném potápění vás i ryby, želvy nebo delfíni spíše přijmou jako součást jejich prostředí a nebojí se vás tolik, jako když máte na zádech něco velkého, těžkého a na první pohled nepřirozeného, takže si je můžete prohlédnout opravdu zblízka (z vlastní zkušenosti můžu říct, že vás k sobě pustí takřka na dotek). Každý přístroj také může selhat - takhle se už utopilo mnoho potápěčů, freediverům se nemá co pokazit, pokud nejdou do extrémů a nepřecení své síly. Výborná je podle mně kombinace obou sportů, i velmi zkušený přístrojový potápěč se může v kritické situaci utopit jen proto, že nezná možnosti svého vlastního těla. Freediver ví, že i bez kyslíku dokáže ve vodě „fungovat” desítky vteřin nebo i několik minut a to dokonce i po výdechu!!! To jsou ty hlavní důvody, proč si myslím, že každý, kdo se potápí nebo šnorchluje, třeba jen pro radost, by měl vědět také něco o freedivingu - tyto znalosti vám jednou mohou zachránit život.
Co všechno freediving obnáší?
Soutěžní freediving pochopitelně není jen o dobývání magických hlubin, existuje několik disciplín a některé se v moři vůbec neprovozují. Tomu odpovídá také příprava freedivera, v České republice se soutěží převážně v takzvaných bazénových disciplinách, což v praxi znamená desítky hodin v bazénu. Kromě fyzické kondice a techniky plavání je třeba rozvíjet také mentální schopnosti (mnoho freediverů se věnuje józe), pokud se naučíte uklidnit svou mysl a tím snížit také tepovou frekvenci, dokážete natáhnout čas pod vodou na několikanásobek vašich současných možností. V neposlední řadě je třeba také dodržovat správnou životosprávu, i jedno nevhodné jídlo krátce před tréninkem nebo před závodem vaše možnosti dost výrazně omezí. Když to všechno shrnete, vyjde vám, že freediving je nejen krásným sportem, ale hlavně zdravým životním stylem.
Pár slov na závěr
Jak už bylo řečeno v úvodu, freediving je, nebo spíše měl by být velmi pohodovým sportem bez zbytečného adrenalinu, může nám pomoci poznávat sami sebe či objevovat úplně jiný svět pod hladinou, svět ticha. Neodpustím si ale dodat, že si s narůstající oblibou vyžaduje také stále více obětí. ZBYTEČNĚ!!! Stačilo by jen dodržovat určité bezpečnostní zásady, vždyť k většině tragických nehod dochází jen z nedbalosti nebo nezodpovědnosti. Každá další zbytečná obět pak poškozuje také pověst našeho krásného sportu. Mějte to na paměti, ať už se nádechovému potápění chcete věnovat závodně, nebo jen pro radost. Příjemné bezdeší.
Napsal: Tomáš Vzorek
